O obci Újezdec

     Název obce je odvozen od obecného jména újezd, přívlastek U Osvětiman je neoficiální. Újezdec leží mezi Syrovínem a Medlovicemi, na hranici s okresem Hodonín. Jádro obce je návesního typu, plužina je traťová. Náves tvoří prostor kolem velké zmoly, jíž protéká potok od Ořechova. První písemný doklad o obci je z první poloviny 15. století, kdy ji na několik generací získal rod Jana Kužele z Žeravic. V roce 1595 koupil Újezdec Jiří Zikmund Prakšický ze Zástřizl a na Buchlově. Tím se obec dostala k buchlovskému panství.

     Kopce Chvísty a Medlovský chránily Újezdec od severu. Malá rozloha pozemků a výhodné podnebí si přímo vynutily, aby se stal vinohradnickou obcí. Vinicemi a vínem byl Újezdec proslulý již v 16. století. Třicetiletá válka na nich způsobila velkou pohromu. Vinařství v obci však brzy znovu vzkvétalo a umožňovalo slušnou existenci i domkařům. Obyvatelé Újezdce se věnovali také obilnářství, dobytka bylo nemnoho. Velké užitky z vinic se odrazily i na vzhledu obce, už v roce 1667 se uváděla v obci radnice a dva masné krámy. Roku 1720 náleželo obci právo šenkovat svá vína – tehdy tu byly i tři panské sklepy. Obec po staletí zůstávala čistě zemědělskou osadou – v roce 1880 se připomínají jen 2 obuvníci s pěti dělníky. V roce 1901 byla vybudována nákladná silnice ze Syrovína. V té době také byla obec spojena silnicemi s Osvětimany a Hostějovem.

     Za první světové války padlo 17 občanů Újezdce, za nacistické okupace někteří místní lidé pomáhali partyzánům, skrývajícím se ve zdejších lesích. Újezdec byl osvobozen 26. dubna 1945 rumunskými vojáky. Na tyto pohnuté časy upomíná místo nazvané U dvou křížů (před obcí vpravo při cestě z Medlovic). Ve stínu vzrostlých lip mezi dvěma kříži stojí pomníček rumunskému vojínovi Nicolae Cristi, padlému přímo v Újezdci. (Jeho ostatky byly před deseti lety převezeny z Osvětiman do Rumunska). Nová kaple sv. Petra a Pavla byla postavena v roce 1930.

     V současné době má Újezdec 220 obyvatel, čísel popisných je 127.V celém Újezdci byla vybudována kanalizace, spravuje ji obecní úřad. Plynofikace obce proběhla v roce 1998 s projektem vysokotlaku Osvětimany – Polešovice včetně regulační stanice.

     V areálu bývalého zemědělského družstva sídlí firma Poultry, zabývající se chovem drůbeže. Dále v Újezdci funguje opravna karosérií, šicí dílna (pracovní oděvy), šití péřových dek a sběrna kovového odpadu. Nechybí obchod a hospoda.

     Školáci dojíždějí do Osvětiman, ti menší do mateřské školy v Medlovicích, dospělí za prací převážně na Uherskohradišťsko.

     Do roku 1994 lidé z obce spíše odcházeli, poté naopak začali obydlovat dosud prázdná stavení, dva domky byly postaveny, třetí má před kolaudací.

     Nejvýznamnější kulturní akcí v obci jsou vždy v závěru června Petropavlovské hodky. Královské hody Havlovské, třetí neděli v říjnu, probíhají v posledních letech v kruhu rodinném, neboť se v obci nenachází nikdo schopný takovou větší společenskou akci zorganizovat. Kromě hasičů (ti pořádají výše zmíněné hodky) přežívá v Újezdci ještě organizace zahrádkářů – výstavy vín jsou však dávnou minulostí.

     Nejstarší písemnost dokládající příslušnost k buchlovskému panství je tzv. „Svobodný dvorec.“ Přiděloval svému majiteli pravomoci na tehdejší dobu naprosto neobvyklé a je pěčetěn v roce 1595. O tomto dokumentu byla v dubnu 2006 zmínka také v pořadu Českého rozhlasu Brno.

     K nejstarším využívaným obydlím v obci patří „Hlaváčkova chalupa.“ Pochází z druhé poloviny 19. století a nalézá se ve střední části obce.