Přírodní poměry
Obec leží v charakteristické kopcovité krajině Kyjovské pahorkatiny, která se rozkládá mezi horským masívem Chřibů a údolní nivou řeky Moravy. Okolní krajina je intenzívně zemědělsky využívaná, jižní svahy jsou využívány k pěstování vinné révy. Vymezené viniční tratě náleží do bzenecké vinařské oblasti. Lesní porost lze nalézt takřka výhradně pouze jako doprovodnou zeleň vodotečí. Jedinou význačnější vodotečí je místní potůček pramenící v oblasti současné zastávky autobusu a protékající žlebem ve středu obce.
Popis katastru
Obec se dělí na čtyři místní čtvrti: Brčkov, Dědina, Padělky a Záhumení. V katastru obce o rozloze 341 ha, se dle pamětníka Matěje Čechála nacházeji následující názvy polních tratí; na západě počínaje Chvísty, Vrchními padělky, Padělky, Předními díly; sever a severovýchod katastru tvoří Zelničky, Prostřední hon, Žídlíky, Číhalka, Újezdíky, Pahrbky, Zadky, Písky a Kuče. Na východě a jihovýchodě se nacházejí Hačky, Hrubé slíny, Jarošovské díly (Jarošovy), Háje. A konečně na jihu nalezneme tratě Pod cestú, Klínky, Kocúrky (Kocúrek), Staré hory, Dubínky, Podevsí (Podevsa), Dašový (Tasovy) Babí hora (Babinec) a Stráňa. V závorkách uvádím přepis nyní hovorově užívaných pojmenování. Obec samotná leží po obvodu hlubokého žlebu, který nikdo nenazve jinak než „Zmolou“. Typově se obec řadí k návesnímu druhu s plužinou traťovou. Samotné hranice katastru sousedí s těmito katastry obcí: na západě hostějovským na jihozápadě a jihu syrovínským (místně: „syrovským“), na východě ořechovským, vážanským a na krátkém úseku i stříbrnickým, sever hranice pak sousedí s katastrem medlovickým (místně: „medlovským“). Bodově sousedí i s katastrem obce Osvětimany. Nejvyšší bod, zvaný Hvízdy, má 388 metrů nadmořské výšky. Toto místo leží mezi Hostějovem a Újezdcem, dnes však přístupné jen v době vegetačního klidu. Vše okolo je zceleno v jeden velký lán. Jen z hostějovské strany k úpatí pomyslného vrcholu kopce vede silnička k nově vystavěné vodárně sloužící jak Hostějovu, tak i Újezdci.
V mapě Klubu českých turistů pod názvem Slovácko, Chřiby a Jižní Haná je značen jako Záhumenice. Daleko zajímavějším výškovým bodem je tzv. Vážanský kopec nebo „na letišti“. Na výše uvedené mapě název nemá, výšku ano, jedná se o 380,9 metrů nadmořských. Leží na cestě z Újezdce do Vážan a na temeni je zbudovaná plošina z betonových panelů. Kdysi sloužila jako prostor pro stroje nakládající práškovací letadla. Při cestě v obou směrech (jak na Vážany, tak i na Újezdec) se z vrcholu spouštěla asi 50 metrů široká travnatá startovací a přistávací plocha. Po roce 1989 a změně ekonomických podmínek zemědělská družstva v okolí přestala práškovacích letadel užívat a letiště ztratila účel. Letiště z újezdecké strany družstvo rozoralo. To z vážanské strany slouží jako další cesta a někdy jako bohaté naleziště žampiónů. Další cesta proto, že ta stávající a v tomto úseku jmenovitě je ve velmi zuboženém stavu.
Geologické poměry
Převážně nízká, plochá vrchovina na paleogenním flyši i vápnitých neogenních jílech a píscích. Hojné jsou nižší sprašové pokryvy, které na úpatních částech dominují. Veškeré půdy ve flyši se zvýšeným obsahem pískovcového skeletu a zmenšenou hloubkou profilu – zvláště rendziny a hnědé půdy jeví značnou vodopropustnost, která působí značně nepříznivě zejména v období letních přísušků. Snížením obsahu pískovcového štěrku a zvýšením podílu měkkých zvětralin břidlice v profilu se snižuje vodopropustnost těchto půd. Slabě snížená vodopropustnost se projevuje slabým oglejením. Snížená vodopropustnost těchto půd působí, že převlhčené půdní vrstvy nejsou schopny zadržet větší množství povrchových vod, což zvyšuje povrchový odtok, působení vodní eroze na svazích a způsobuje značné kolísání vodních stavů v tocích. Celková hydrologie území je ovlivněna způsobem obdělávání zemědělských půd (značné zhutnění podorniční vrstvy silně snižuje vodopropustnost půdního profilu): -nevhodný osevní postup uplatňovaný do současné doby, značně zmenšuje retenci území a způsobuje nadále neúnosný smyv orniční vrstvy ze svažitých ploch -úbytek organické hmoty jakožto i edafonu způsobuje rovněž malou jímavost půdy -tento stav půdy je v neposlední řadě zhoršován přesunem srážek z letních měsíců na podzim a jarní období. Ještě jeden názor odborníka: Žleb (zmola, strž) je vytvořena v historické době 200-300 let v mocném horizontu svahových hlín uložených na třetihorním flyšovém podkladě. Tento se v okolí projevuje vložkami jílu malé mocnosti, hlavně však mocnějšími vrstvami pískovce. Mocnost svahové hlíny je mělčí v dolní části intravilánu. Vrchol u rozvodí je deflací a erozí snížen.
Hydrogeologické poměry navazují úzce na třetihorní podklad. Strž se vytvořila právě v geologické brázdě překryté pleistocenní hlínou a spraší.
Půdní poměry
Pozemky nad strží v povodí, ze kterého je zhlaví strže dotováno povrchovou vodou jsou tvořeny půdou hlinitou až sprašovitou. Tato je však již silně smytá. Geneticky se jedná o hnědozemě na sprašových pokryvech, mocnost spraše činí 60-80 cm. Jílovitohlinitý podklad v hloubce 0,8-1,4 metru tvoří vodonosnou vrstvu. Ornice je kvalitní, mírně humózní, koloidní sorpční komplex nasycen. Fyzikální vlastnosti půd jsou prostřední, sklon k hrudovitosti střední.
Orografické poměry
Povodí strže a přilehlá část území náleží do Kyjovské pahorkatiny. V tomto území ji tvoří táhlé svahy do sklonu 5%.
Klimatické poměry
Území patří do teplé oblasti s průměrnou roční teplotou 9,2°C. Úhrnem srážek jsme spíše sušší oblast. Za celý rok činí průměrně 628 mm, z toho v období vegetačním 375mm. Počet letních dnů je 50, ledových 40, mrazových 120. Průměrná teplota celoroční je 9°C, za vegetační období 14,7 °C.